Pavel Nohejl, kiter. Jeho bratr, kiter. Kolega Michal, zatím neví, co je dobré. Trio, které stojí za projektem Bezkempu.cz. Rozhovor, u kterého nebylo, co vypustit, tak jsme ho rozdělili na dvě poloviny. Zejména ta druhá může být pro kitery poměrně zajímavým pohledem do světa kitového byznysu. Nicméně zásadně doporučujeme i tuto první, hodně z nás se v ní najde.
Proč projekt Bezkempu? Je kemp zlo?
Ne vůbec. Nabízíme alternativní možnosti, kde každý ví, co na místě dostane. Jak podle velikosti, charakteru, místa, apod. Nás samotné štvaly kempy, kde se nedodržovala pravidla, někdy šlo o místa s nekvalitním zázemím, často přeplněná a hlučná. A my třeba chtěli romantiku a klid v přírodě. Ale systémově a legálně.
Jak to celé vzniklo? Jako řešení něčeho, co vám tu chybělo nebo jako byznys nápad od začátku?
Malou oklikou – i přes občas různé postoje a ega, každý trochu jinou motivaci, jinou kvalifikaci, s čímž jsme se potýkali v budoucnu v rámci realizace projektu, se od úplného začátku až dodnes shodneme na jedné věci. Všem třem nám chyběla možnost garantovaně vyjet do přírody mimo klasické velké kempy. Já osobně jsme měl třeba zkušenost ještě z Erasmu, že jsme chtěli někam dojet přespat, ale měli tam jen do devíti. Hádali jsme se s majitelem kempu, chtěli jsme do kempu ale měli zavřeno a my unavení chtěli už spát. Nechtěli jsme už jet dál, tak jsme spali vedle kempu.
Jak vznikl název Bezkempu? Projektů začínajících na bez je dnes celá řada – bezrealitky, bezbanky, a mnoho dalších.
Pro nás to byl od začátku náš favorizovaný název. Snad ani žádný jiný ve hře nebyl. Byla volná doména, tak jsme to rozjeli. Žádná velká věda. Samotné bez má v sobě jistou důraznost a náš projekt i má k k tomu bez své hezké řešení.
Kdo je váš typický zákazník?
Ta skupina je hrozně široká. Ač se to může zdát, nejsou to jen obytkáři. Jsme rádi za místa, která přitáhnou motorkáře spící v hamace, máme hodně lidí na trasách Via Czechia, pejskaře nebo třeba starší turisty. Velkým trendem je glamping, různé jurty nebo teepee, roste segment těchto komfortnějších možností. Obrovskou devizou je, že paleta míst je tak široká, že nabídkou dokážeme oslovit téměř každého. Pokud jenom trochu chce.
Jak by se vase projekt jmenoval v případě expanze do zahraničí?
Ohne Camp by stejně jako v dalších jazycích nebylo něco úplně elegantního. Nicméně expanze do zahraničí je v procesu, nejvíc fungujeme samozřejmě na Slovensku, v Rakousku, Polsku a Chorvatsku a nahodile i jinde. A sice pod hlavičkou Campu.eu. S jinými trhy je to složité nejen kvůli názvu, ale i pro trochu jiné standardy trávení dovolené v jednotlivých státech. V Česku se trend vypadnout do přírody hodně rozšířil a to nejen v podobě stellplatzu pro ubytky, ale i pro pěší turisty ať už vyžadující klid mimo velké kempy nebo i pro ty, kteří s danou lokací vyhledávají nějaký zážitek. Ať už jsou to farmy, vinařství, vodní plochy, apod.
Na homepagi je headline „Uteč“. Jak moc to vychází z Tebe?
Začátek projektu i jeho komunikace hodně vycházela z nás. V mém případě je to ještě navíc umocněné tím, že jsme pronajali náš pražský byt a i s dětmi jsme cestovali.
Stále máš potřebu utíkat?
Teď v září nastupuje starší z potomků do první třídy. Takže máme čerstvě za sebou stěhování zpátky do bytu. Že bysme byli takové střelci na domácí výuku, to ne. Nomádit vypadá na první pohled skvěle. Dokud se s tím nespojí nějaká práce nebo povinnosti, špatné počasí a podobně.
Pamatuješ si, co byl váš první spot, který jste začali nabízet?
Na úplném začátku jsme měli web a na něj jen Comming soon a i tak se nám už začali hlásit první zájemci. Rozhodli jsme se, že budeme chtít na začátku pokrýt nějaké jedno území. Volba padla na Pálavu. Nebo asi ne přesně geograficky Pálavu, ale prostě vinařské oblasti na Jižní Moravě. Tehdy jsme něco proinzerovali a vypadla z toho první místa. Pamatuju si, jak jsme si to tehdy v hlavách vysnili a přijeli na první místo, které budeme chtít do nabídky, tam chcalo, my zapadli přívěsem v rozmáčeném trávníku, každý z nás jsme trochu zapochybovali.
„Nějaký květen třetího roku fungování jsme jeli na Mlýny a chtěli si booknout nějaké místo. A zjistil jsem, že je všechno úplně vybookovaný. První, co mě napadlo, že ve mě hrklo, že to není možný, že to máme špatně naprogramovaný.“
Na čem stojí váš marketing?
Marketing u nás stojí na více nohách. Jedna věc je propagace projektu a lokací. Tam jdeme klasicky on-line cestou a sociálními sítěmi nebo na vybrané veletrhy. Přesto všechno to nejlépe funkční a přitom to nejlevnější je word of mouth alias slovní doporučení. Druhou nohou je pak marketingová dopomoc našim pronajímatelům míst s prezentací jejich míst. Jak to hezky popsat, nafotit, natočit. Nábor nových míst do nabídky jde téměř samospádem a místa se nám hlásí sama.
Jedním z obvyklých argumentů bývá, že nepotřebuješ žádnou službu k tomu, aby sis mohli někde ustlat na hezkém místě.
Je mnoho různých fór a skupin na sítích, kde si cestovatelé vyměňují tipy na místa. Ale ta místa už neříkají nic o tom, čí to je pozemek, jestli je to tam legální, bezpečné, jestli tam nebude někdo další a podobně. Nejdeme apriori proti punku. Ale pokud chce klient garantovanou službu, musí jít o systémově ošetřené místo.
V rámci mediálních výstupů jsem se dozvěděl, že jste Startup. Cítíte se tak?
Startup je už trochu vyprázdněné slovo, a říká se tak v podstatě každé začínající firmě z IT oboru. Ať již z tohoto pohledu či pravého významu slova Startup – mladá , velmi rychle rostoucí firma jejíž rapidní růst je financován penězi investorů. Plus se snaží maximalizovat svůj podíl na trhu, než nápad někdo okopíruje, a až později teprve hledá svůj výdělečný business model – ani v jednom ohledu startup nejsme. Nejsme ani začínající firma, jsme na trhu přes 7 let , od začátku jedeme z vlastních peněz, jsme výděleční a snažíme se fungovat udržitelně.
Uvažovali jste někdy o investorovi?
Jednali jsme s investorem. Tedy ne, že bysme nějakého hledali, ale byli jsme investorem osloveni. Ale v ten moment nám to smysl nedávalo. Já s bráchou jsme programátoři, kolega Michal je grafik a markeťák. Celý projekt jsme postavili zda dva měsíce vlastními silami, nevím, co by nám vnější investice umožnila, co bysme sami neuměli nebo neměli. Zpětně mě velice těší, že jsme si prošli vývojem bez dopingu cizích peněz. Nyní už máme pochopitelně širší tým.
Je na trhu dost míst, aby bylo kam růst?
I v úrovni, kde se nyní pohybujeme stále nenarážíme na limit jak skvělých nových míst, tak hlavně na limit apetitu českých turistů žádajících si stále nová místa, nové zážitky a typy míst. Velkou výzvou je samozřejmě i rozšíření se do zahraničí.
Oslovujete naopak i zahraniční turisty pro cesty do Čech?
Je to jen o něco komplikovanější. Ne proto, že bychom je neuměli oslovit, ale spíše proto, že třeba Němcům budete jen složitě vysvětlovat, že by byl bezva nápad spát někde na kopci u lesa. Češi jsou v tomto jiní.
Úspěch projektu je hodně založený na nejen na kvalitě vlastní služby, ale i na kvalitě koncového místa, které nabízíte. Jak je složité to kontrolovat?
Něco jako systémově kontrolu nebo mysteryshopping neděláme. Spíše vybraná místa objíždíme, abyste se poznali, pobavili o rozvoji daného místa nebo jeho propagaci. Často to spojíme s dofocením, dotočením propagačních materiálů.
Kontrolujete i fakt, zda se třeba nejedná o kemp?
V nabídce máme i malé rodinné kempy. Spíš než o to, zda je to kemp, nám jde o to, aby to byla kvalitní a garantovatelná služba. Což většina velkých kempů ze své podstaty není.
Kolik spotů ve vaší nabídce je v Česku kite friendly?
Vím, že máme něco okolo Mlýnů. Nebo jeden pozemek u Rozkoše. Na Wing by to nejspíš bylo, ale nevím, jestli na kite. Problém je, že já jsem toho tolik v Česku nenakitoval. Neměl jsem potřebu. Jak jsme hodně cestovali, tak jsem se vyřádil v zahraničí. Jestli jsem byl historicky v Česku na vodě pětkrát, tak je to moc.
pokračování 2/2 – Bezkempu a Kitehub, projekty, které vznikly v obytce. Pavel Nohejl jeho toulavé cvičky
Sledujte nás