Přinášíme příběh dvou různých videí z dvou koutů světa a vlastně i ze zcela z jiné doby. Mají ale společného více, než se může na první dojem zdát. Jejich společným jmenovatelem je příběh. Obě vám dají možnost nechat se unést, inspirovat nebo pobavit.
“Upwind Paradise: Snowkiting in the Norwegian Hardangervidda!”
Stejnáč: “Výlet na zmíněnou Hardu proběhl už letos na jaře. Proč bylo vydáno až teď? To už je taková tradice. Sestříhaný je to teď na podzim, protože v té době se nesnowkituje, a když už se na snowkiting těšíš, tak tím, že si sestříháš video, tak si tak trošku virtuálne zasnowkituješ a namotivuješ se na sezonu.
S bráchou jsme dělali videa takhle už léta a má to několik rozměrů.. Existuje spousta typů videí, hodně z nich je zajímavých pouze pokud se vydají okamžitě. Instagram stories, YouTube shorts, a podobně, kde není třeba žádný střih a dovoluje publikovat okamžitý obsah.
Ale informační hodnota tohoto videa je jako taková lepší webkamera, kde se jak jezdí. Zároveň je to motivace vydat, protože člověk má radost, když dostane nějakou zpětnou vazbu. Navíc jsme to takhle dělali s bráchou vždycky a já se snažím tuhle tradici udržet, že si na konci sezóny ponechám nejlepší materiál, který sestříhám v klidu na podzim. Když se náhodou takový materiál nepovede vyrobit, tak se jsme dělali takové best-of. Ale obecně neumím moc ty videjka typu “čumte, jakej jsem borec” – schválně tím termínem trochu přeháním, ale snad je to pochopitelný. A je to taky tím, že já třeba žadný moc triky ani šilenosti neumím a nedělám. Brácha byl větší trikař, tak to okořenil vždycky nějakou akcí.”
Tobago – kiting in paradise..
Radek Boháč: “Vydání Stejnáčovského videa z Hardy mě vytrhlo z tradiční prokrastinace a během několika věčerů jsem zresuscitoval záběry z kitetripu na Tobago z roku 2019. Vzalo si to několik večerů především proto, že jsem si chtěl pohrát s animacema a pro své parťáky připravil takový privátní videocaching. Bývaly doby, kdy jsem sypal mnohem více videí. Paradoxně, čím lepší podmínky dnes na točení videí máme, tím spíše na to kašleme. Pár let zpátky jsem vídal hromady videí od mnoha kiterů. Je škoda, že to ho je čím dál méně a pokud něco vzniká, je to spíše marketingový nosič prodejců vybavení nebo škol, případně sterilní storíčka bez příběhu.
Takže, když jsem narazil na poslední Stejnáčí video, prostě jsem musel. Mám vlastně radost, že mě to dokopalo do akce. Věřím, že každý má nějakého Stejnáče, který ho umí postrčit k akci. A je úplně jedno, na co je to natočený, jak je to dlouhý, jakou to má hudbu. Jde o pocit, radost a připomenutí zážitku..
Tvořte. Tvořte!
Bez přehánění lze tvrdit, že tvorba videí rozhodně není žádný med. Sítě jsou plné videí nejrůznějších formátů, kvalit a sdělení. Kouzlo obou zmíněných videí tkví v tom, že se jedná o autenticky prožité a znázorněné zážitky, které dokáží inspirovat a motivovat. Něco, co jednoho baví, může druhému bezděky zlepšit život. Může ho přivést ke kitingu, donutit ho slézt z gauče a oprášit vybavení nebo jen zpříjemnit večer. Jedním z videí, které toto dokázalo, je Stejnáčovské Big-day video z Moldavy 2012, které má k dnešku necelých 120tis. zhlédnutí a stalo se nefalšovanou legendou české kitové videoscény. Nejen na základě komentářů k tomuto videu je patrné, že jen toto video přivedlo několik nových kiterů. Věříme, že obě videa z tohoto battlu vyjdou jako vítězná.
PS: Neproběhne video z dílny Stejnáči, které by nekončilo tradičním Ahoj, Štěpáne. O tom, že to není jen fráze, svědčí i komentář pod nejnovějším videem z Hardangerviddy od @stepansimik8068: “ahoj, tati”…
Sledujte nás