Kitování je v podstatě takový indikátor vhodných míst pro alternativní zdroje energetiky. Většinou na těch místech fouká vítr a svítí slunce. Jak jde v takových místech vypnout člověku, který se specializuje na dodávky fotovoltaiky? “Ono to v podstatě tak jen vypadá, hromada míst pro výrobu elektrické energie ze slunce není vhodná…,” říká distingovaný třicátník Tomáš Hollmann v sídle jeho firmy na pražských Strašnicích. Pikantní přitom je, že v sousedství jsou ulice Slunečná, Na výsluní, ale i třeba Ve stínu. Ale možná i proto, že jsme se potkali v ulici Révová, do fotobatohu na cestu z rozhovoru jsme místo místo jednoho z objektivů ubytovali tento milý prezent.
Že Tomáš není žádné ořezávátko z užehlené rodiny – jeho bratr je společníkem jedné z největších advokátních kanceláří v Česku, sestry jsou lékařka a marketingová manažerka ve společnosti zabývající se svěřenskými fondy – bylo patrné nedlouho po pořízení tohoto rozhovoru během náhodného setkání na večírku v rámci veletrhu ForArch. Po setkání na baru se na nás sesypali jeho kolegové se slovy: “a už Vám ukázal tu kérku?!”
Jaký je vlastně stav trhu s fotovoltaikou v Česku?
My jsme střední dodavatel a rosteme stále organicky i když okolo nás se dějí větší trubulence. Velkými výzvami jsou recyklace panelů a vyrovnávání distribuční sítě skrze chytré řízení a akumulaci. Navíc podle evropské unie a ESG přístupu je jasný směr kudy se v následujích letech bude stavebnictví a fungování firem a společnosti ubírat.
Co je takový typický produkt, který děláte?
Rodinné a bytové domy, firemní provozy a veřejné budovy – úřady, školy, školky
Stále platí, že je trh tažen dotacemi?
Už určitě ne. Hodně firem i jednotlivců si uvědomuje, že energetika nejsou jen účty za elektřinu, ale zejména soběstačnost a lepší řízení operativních nákladů a budoucích investic. Ať už se trh s energiemi bude vyvíjet jakkoli, případně budou výpadky energií, vždy máte něco, na co se můžete spolehnout. A to je klíčové pro stále více zákazníků.
Jaký je typický vzorec? Mám eletroauto a pak řeším zdroj? Nebo mám fotovoltaiku, čímž mi začne dávat elektromobilita smysl?
Většinou to zákazníci řeší v návaznosti najednou.
Když vyjedeš na kite, neříkáš si: “Jak tady by se dalo super vyrábět”?
Ono to není tak snadné. V principu je vhodné mít zdroj energie co nejblíže její spotřebě. Vedení energie je problém. Proto není možné například pouště osadit elektrárnama a očekávat, že to bude spásné řešení. Druhá věc, existují vhodnější místa, než ty nejteplejší oblasti, kde by to mohl člověk očekávat. Horko snižuje efektivitu elektráren. Nejvhodnější pro provoz fotovoltaiky mohou paradoxně být naše šířky, respektive místa s co největším počtem slunečních dní v kombinaci s mírným klimatem.
Z těch několika kolegů, které jsem tu potkal, jsem si všiml, že jde o relativně mladé sympaťáky. Jak je složité v dnešní době do týmu sehnat stabilní kolegy?
Pochopitelně v poli máme zkušené specialisty na dané činnosti, ale na vedení nepotřebujeme lidi vyloženě s nějakými specifickými zkušenostmi. Všechno je naučíme. Spíš se snažím, aby to byli fajn lidi, zodpovědní, s vlastním drivem. Zajímá mě i co jsou zač v soukromí. Prostě aby to nebyli žádní kreténi.
Stalo se vám někdy, že jste si vychovali své konkurenty?
Minimálně. Asi v jednom nebo dvou případech. Ale jedná se o malé dodavatele, s nimiž nakonec spolupracujeme. V principu se ale jedná o jednotlivce, kteří se naučili tohle řemeslo a dnes ho dělají na sebe, ale konkurenci nám tím nevytváří.
Jsou v týmu i nějací kiteři?
To ne. Ale máme tu kolegy, kteří podobně jako já cestují obytkou za vodou, máme tu vicemistryni světa v kickboxu, aktivní pionýrku nebo náruživého jachtaře…
Jelikož jsi z pěti sourozenců, napadá mě, proč tu nemáš někoho z nich?
Každý z nás má svoje, ale moje sestra nám radí s marketingem a nejmladší bratr, který aktuálně nastoupil na vysokou, se nám staral o sítě. Každopádně tím, jak se v podstatě všichni motáme okolo různých firem, tak si často umíme vypomoci.
Když se podívám na tvé bratry a sestry, jak se stane, že jste každý tak jiný? Jiné práce, jiné koníčky.
Ono to tak jen vypadá, jsme si hodně podobní. Hlavně je na všech vidět, že máme morál a nebojíme se dát práci něco navíc. V rodině jsem jediný, kdo kituje, ale bratr Jakub se s tátou věnoval paraglidingu, dokonce na soutěžní úrovni. Takže ten cit pro vítr tam máme. Jinak sestry obě jezdily na parkour na koních a nejmladší bratr je fotbalista. Ale stejně jako já, se možná i oni dostanou ke kitování později. Možná jako hledání relaxu k práci. Kiting mám spojený s relaxem na pláži, ale i nějakou aktivitou. Mě to jako člověka z poměrně chudých poměrů hrozně lákalo a dlouho jsem to sledoval. Až na vejšce jsme se s kamarádem domluvili, že to zkusíme a vyrazili jsme.
Jsi samouk nebo jsi prošel kiteškolou?
Prošli jsme kurzem u Harakiri na Lefkádě. Měli jsme štěstí na Martina Přibila, je to super kluk a moc jsme si to užili. Ráno vždy nějaký výlety na skůtru, oběd, pak na vodu, večer nějaký drinky a tak furt dokola. Navíc tam nebyl moc signál, což napomohlo relaxu. Ještě jednou po letech jsme otočili Lefkádu už s rodinama, jen to tam není úplně pro děti.
Jak dnes vypadají tvoje výjezdy na kite?
Koncept kitu s rodinou jsme pomalu zase ohnuli zpět k sólo jízdám s kámošem. Zjistili jsme, že kamkoli jsme docestovali, hned jsme řešili, jestli a kde by se tam dalo kitovat. Nicméně já nejsem úplně ten typ kitera, který vleze do vody, zajezdí si, vyleze a hotovo. Já k tomu potřebuju i to zázemí, bárek, pohodu, prostě kompletní balíček. I to je důvod, proč jsem nikdy nekitoval v Česku. Navíc nemám vlastní vybavení, na kite jezdím nalehko a vždy si cajky půjčuju. Nový, připravený.
Co je tedy tvá oblíbená lokace a proč je to Egypt?
Právě v El Gouně jsem našel pro mě vhodné podmínky. Super zázemí a atmosféra.
Tedy Ti nevadí potkávat na dovolené Čechy.
Ne, vůbec. Nemám potřebu jezdit do míst, kde o Čechy nezakopnu. Naopak se s lidma rád poznám. Zpravidla se začnem bavit o kitování a končíme u motorek. Mimochodem i v rámci pracovních vztahů mě zaráží, jak často narazím na kitera. Bavíme se o víkendu, že třeba někdo jede pryč, a kam, a najednou jsme u toho.
Umíš vypnout na dovolené?
Svou profesní dráhu jsem započal v korpotátu z nejkorporátovějších, v ČEZu. Když jsem potom začal podnikat, zodpovědnost za projekty a kolegy, mě nutí být více na příjmu, než bych si možná přál. Ale, že bych někde seděl po večerech u počítače, to ne. Spíše se snažím být v elementárním dosahu na telefonu. Jinak, když jsem na vodě, tak tím, jak nejsem úplně vyježděnej, tak mě to zaměstná natolik, že fakt vypnu. Mám radost z každé povedené obrátky, mám radost z každého odjetého skoku, soustředím se fakt jen na tu jízdu.
Ucháváš si kiting jako svou aktivitu pro sebe nebo se snažíš zapojit i rodinu?
Když jsme začali kitovat, tak to pro nás byl takový únik. Jen jsme kitovali, seděli na pláži, koukali, bavili se a nestarali se o děti. Teď, když už děti dorůstají, mám tendence umět spojit mé kitování i s aktivitou dětí. Klidně ať je to windsurf nebo cokoli. Moje žena je aktivní, a je pravda, že mě občas překvapí a řekne, abych ji koupil helmu na motorku a chce jezdit se mnou, ale kite asi není její šálek kávy.
Jaké máš další mety v kitingu?
Hrozně mě láká foil. Mám rád komory a tohle by byla přirozená cesta, jak se rozvíjet dál. Líbí se mi ta efektivita a ladnost toho pohybu. Jinak mě taky baví vlny, jednou jsem si je užil na Kosu, jen ty vlny přináší do pohybu ve vodě další element. Každopádně si chci na vodě hlavně užívat.
Sledujte nás