30.11.-4.12.2021 se na Gran Canaria jede poslední etapa světové série KiteFoil World Series. Jako jediný závodník reprezentující českoou vlajku se tohoto závodu Účastní Monika Žižlavská. A právě s ní vám přinášíme rozhovor. Monika do této série skočila po hlavě a bojuje jako lvice věříme že zaávody nejsou vůbec a jednoduché a držíme i do další sezóny palce.
Je to jeden z nejtěžších závodů sezóny, proč sis jej Moniko vybrala ?
Po pravdě jsem tomu moc nechtěla věřit, že to bude až tak náročný závod. Jako svůj první start světové serie jsem si v září vybrala Traunsee. Což byl v celku poklidný závod, kde jsme spíš bojovali s bezvětřím. Poté jsem byla na Mistrovství světa v Torregrande na Sardinii, tam jsem jeden den zažila opravdové peklo na vodě – off shore vítr, poryvy ke 30knotům. Naštěstí jsme byli v zátoce chránění před většími vlnami, ale i tak jsem se párkrát proletěla nekontrolovatelně vzduchem v poryvu a říkala jsem si, že nic horšího, co se větru týče snad už ani nemůžu začít. Navíc od nás z Vysočiny jsem na poryvový bum-bác vítr zvyklá. Takže už mi chybí jen se postavit tváří tvář vlnám. No, ale to jsem se spetla.
Takže myslíš, že jsi stále ještě peklo na vodě nepoznala ?
Myslím že ne, včera jsem ho lehce ochutnala. Chtěla jsem se postavit svému strachu z vln a tak jsem šla do vody při side-off větru. Na pláži se to ještě nezdálo tak hrozné, ale asi tak 200metrů od pláže to začalo, na vodě vítr přes 30knotů, vlny jak baráky, devítka komora stažená a já jsem byla ráda, když jsem ve vodě dragovala. Jízda byla takřka pro mne nemožná. Chvíli jsem i zvažovala, že sjedu na písečnou pláž downwind a pak si zpět ty 3km dojdu pěšky, vůbec jsem si nedokázala představit jak v tom větru půjdu s foilem z vody. Nakonec jsem se pochlapila, podařilo se mi dostat zpět k naší pláži. S foilem mi z vody pomohl přítel a nakonec naštěstí vše dobře dopadlo, nic jsem nerozbila a i já jsem v pořádku.
Co je v plánu dál ?
No co se týče těchto závodů, tak dnes by měla večer proběhnout registrace do závodu. Odpoledne doufám, že se vítr trochu uklidní a proběhne společný trénink s ostatními závodníky. A zítra již je v plánu první možný start.
Jak závody probíhají ?
No, jak to popsat jednoduše … můj přítel to popisuje tak, že první den se všichni sejdeme, porovnáme si vybavení, občas si ho i zvážíme, nalepíme si na vybavení různé samolepky, pak se jdeme vyfotit a pak už jen čekáme na vítr a mezitím máme různé porady a meetingy, na kterých nám rozhodčí řeknou jak to bude, aby to pak mohli za pár minut změnit. A tak to s trochou nadsázky asi fakt je. S pravidly ještě trochu bojuji, ale postupně tomu začínám přicházet na kloub ????
Ale když začne foukat a dostaneme se na vodu, je jasno, důležité je nikoho nesrazit, nic neponičit a pokusit se vytyčenou trať objet co nejrychleji, pro mne ideálně tak, abych stihla časový limit a co nejvíce se snažila držet hlavního závodního pole.
A daří se ti ?
Nic nezničit, s nikým se nesrazit, odstartovat včas – to se mi celkem daří. Hlavní závodní pole mi většinou ujede po první bojce a pak se snažím bojovat sama se sebou, časem a s ostatními děvčaty, které tam jsou. Přeci jen mám za s sebou zatím jen tři závody tohoto formátu a tak ještě hodně sbírám zkušenosti.
Kolik kol v závodu odjedete ?
Je to různé, podle toho jak fouká, ale většinou se rozhodčí snaží, abychom v průběhu těch 3-4 závodních dní odjeli 12-16 kol. V každém kole sbíráme body, dle toho na kterém místě dojedeme a dle toho se pak stanovuje pořadí. Takto to lze jednoduše popsat.
Jedete kluci a holky dohromady ?
Tady na KiteFolil World series ano. Jedeme všichni dohromady – tedy dle přihlášek to je 20-50 závodníků a závodnic v jedné kupě. Na mistrovství světa, které bylo na Sardinii, tak jsem jeli olympijský formát, tam už jsme byli rozděleni na kluky a holky. Kluci měli 3 rozjížďky po 30 závodnících a holky jsme měli 2 rozjížďky po 25 závodnících a postupně jsme sbírali body o jízdu v semifinále a finále, tam se dostali už jen ti nejrychlejší.
Byla jsi nejrychlejší ?
Ne, to rozhodně ne. Ale nebyla jsem ani nejpomalejší ???? Na začátku jsem udělala hodně chyb a to si myslím, že mne stálo dost cenných bodů. Ale jak říkám, člověk se chybami učí a já zatím letos a příští rok hlavně potřebuji sbírat tyto cenné závodní zkušenosti, které vlastně stále nikdo u nás v republice nemá, protože je tento sport pro nás něco úplně jiného a nového. Můžu si číst ta pravidla v angličtině stále dokola, ale stejně m vždycky něco unikne a proto jsem tu. Nejlépe si člověk ty pravidla zažije tak, že je používá v praxi.
Jaký máš na tento závod ?
Přežít a nic nezničit ???? Ráda bych, kdyby se mi podařilo dojet v pořádku a v časovém limitu všechny rozjížďky. Trochu tu potrénovat s ostatními. Myslím, že nás tu bude do 10 děvčat, a všechny ty holky, co jsou předběžně přihlášené jsou hodně ostřílené závodnice. Při tréninku i závodu se pokouším s nimi udržet krok co nejdéle a tak se posunout o kousek dál a obšlehnout trochu techniku a taktiku.
Jaký máš plán na příští rok ?
Zkusit objet více těchto mezinárodních závodů a poté se na podzim nominovat na Mistrovství Evropy, které se jede v Řecku. Ráda bych se tam drala třeba i o pozici v první polovině startovního pole a o medailové umístění v kategorii ženy nad 35let. Letos na Mistrovství světa jsem díky řadě technických chyb přišla a body a tak jsem v kategorii nad 35let dojela pátá, bramborové místo mi uteklo o fous a myslím, že ani to třetí místo by nebylo nereálné.
Mistrovství světa 2022 by jsi nechtěla jet ?
No to je jasné, že chtěla. Ale dle předběžného plánu by mělo být v Číně a to už opravdu bez podpory nějakého štědrého sponzora nebo jachtařského svazu nedám. A tak zatím plánuji, že vrchol sezony 2022 bude pro mne Mistrovství Evropy.
Ty ještě nemáš sponzora ?
… trochu bolavé téma. Ne, ale ani jsem zatím ještě žádného sponzora nesháněla, jsem opravdu zatím na začátku a jak mi bylo naznačeno, je tady ten můj věkový handicap. Takže zatím jsem bez sponzora, ale samozřejmě mám podporu jako prorider kite4fun, proto taky když mohu, tak ráda jezdím trénovat k nim do Egypta. Na příští rok, bych ráda hlavně kdyby se mi podařilo získat alespoň i malou podporu od jachtařského svazu, pod který kiteboarding nyní spadá. Tak mi držte pěsti.
