Dneska mají kiteři co slavit! A proč?

Mezinárodní den větru připadá právě na 15.6. Tento datum je stanoven od roku 2009. Z iniciativy Evropského sdružení pro větrnou energii (EWEA) a Světové rady pro větrnou energii (GWEC). Pro nás je vítr taky důležitý jako zdroj energie nicméně trochu jinak. Kiteři mění vítr na pohybovou energii hned!

V dnešní digitální době už o předpovědi a počasí moc znát nemusíme. Stačí se podívat do aplikace na mobilu a hned vidíme, kde a jak bude i s krásnými vizualizacemi. Víte ale, co všechny ty čáry a grafika znamená? Nestojí za to se trochu odpoutat od těchto aplikací a trochu se ponořit do meteorologie?

Věda to je rozsáhlá a dá se o ní mluvit dlouho, nicméně je dobré znát alespoň něco a tak si to pojďme na mezinárodní den větru trochu oživit.

Proč fouká?

Vítr v atmosféře vzniká díky rozdílu tlaků v různých vrstvách atmosféry a na různých místech na zemi. To je způsobeným rozdílným zahříváním vzduchu. Různě teplý vzduch má různý atmosférický tlak. Vítr vane vždy z místa s vyšším tlakem vzduchu do místa s nižším tlakem vzduchu. Čím větší jsou tlakové rozdíly tím větší je síla která se tlaky snaží vyrovnat a fouká tedy silnější vítr! A to máme rádi! Tlakové čáry (isobary) znázorňují v předpovědích tlak vzduchu s centrem vysokého tlaku vzduchu (ozn. H) nebo centrem nízkého tlaku vzduchu (ozn. L ). Čím hustší isobary jsou tím silnější vítr vane.

Termální vítr neboli bríza (sea breeze)

Tento vítr vzniká v přímořských oblastech. Je způsoben rozdílným ohříváním povrchů a tedy moře/oceánu a zemského povrchu. Pobřeží kolem moře se ohřívá během dne rychleji než mořská hladina, která je zpravidla chladnější. Teplý vítr stoupá vzhůru a začne nasávat chladnější vzduch od mořské hladiny. Tento efekt nastává nejčastěji až kolem poledne neboť musí dojít k ohřátí pevniny. Se západem slunce a ochlazením tento vítr zpravidla ustane. Rozdíl teplot mezi mořem a pevninou musí být alespoň 3°C. V noci pak může nastat obrácený efekt.

Podobný efekt může nastat i v horách a zde se mluví o termálním větru v údolích. Efekt je stejný. Jen zde se jedná o pomalejší ohřívání údolí než vrcholků hor. Typické místem je Lago di Garda v Itálii.

Větrný gradient

Kdo z kiterů nezná, měl by si zapamatovat a nezapomenout, že s výškou od zemského povrchu roste i rychlost větru. Toho se dá využít třeba delšími nebo kratšími lajnami na drakovi. Platí zde, že každých 20 výškových m vroste síla větru o 35 %