Nechceme říkat, že tu nikdy nebyla řevnivost mezi windsurfery a kitery. Nejsme si jistí, zda se nejedná spíše o bouři v lavoru (s vodou), nicméně si dokážeme představit, odkud by mohla původní řevnivost pocházet. Ačkoli si jednotliví rideři na omezených vodních plochách díky poněkud odlišnému způsobu čerpání vetrné dotace možná občas zapřekáželi, praxe ukazovala, že ke značné rivalitě docházelo spíše v omezených kapacitách příslušných restauračních zařízení, a to zejména díky naprosto stejnému čerpání povýkonové porce kalorií.
Zapeklitá situace. A do toho všeho se objevilo něco, co si svou skupinu oblíbenců mělo teprve začít získávat.
Wing.
Křídlo.
Nějaká hybridní pomůcka vzdáleně připomínající kite. Zprvu se dálo, že něco, co si musí rider vést v rukách je spíš pilotním výrobkem než finálním produktem. Když se zdálo, že je i tak vývoj ukončen, bylo třeba vyřešit problematiku číslo dva a sice na čem jezdit. Primární volba padla na SUP. Odborník žasne, laik se diví, ale jednalo se o velice jednoduchý a bezpečný způsob pohybu. Leč řešení s tažením celý SUPu s sebou se zdálo být odsouzeno k zániku s příchodem foilu. Zdá se, že soupravička doznala konečné podoby.
Se slovy klasika, šedivá je teorie, zelený strom praxe, jsme se vydali na zkušenou za Radkem Mezerou. Hodlali jsme se ho zeptat, jak a podle čeho se rozhodnuje člověk, na co daný den půjde, když disponuje jak windsurfingový, tak kitovým i wingovým vybavením. Zajímalo nás třeba, zda holduje wingu i během zimy na sněhu a podobně. To respondent, který se na Faceboooku označuje jako Radek Surf, nás ale přivedl na ještě zajímavější téma. V dobách kolem Covidu se kromě wingu rozšířila móda otužování a jiného noření do studené vody. To pan Radek se to rozhodl spojit již dávno. Ze svého bydliště v Postoloprtech se i v průběhu zimy vydává na wing na svému domovu blízké Nechranice. “Nemám problém vyrazit na vodu i klidně v zimě. Ne, že bych vyhledával nějaké výzvy, ale prostě když vidím tu předpověď, nemůžu si pomoct a vyrazím. Neopren, kukla, rukavice a botičky. Když protřepeš ruce, v pohodě to dáš.”
Polemiku ohledně volby vybavení řeší Radek celkem pragmaticky. “Jednak podle předpovědi a typu podmínek a občas se i s někým domluvím, tak si chceme zajezdit spolu na stejném typu vybavení”. Pravdou je, že v zimních měsících se dá na předpověď spolehnout více a vítr je zpravidla stálejší. “Pokaždé, když na Necha dojedu, někdo tam je. Už to není úplně překvapení, jsou to celkem známé firmy, tím spíše takhle mimo sezónu. Vloni jsem si koupil malou motorku, tak naložím cajky za sebe a udělám si tak zážitkový balíček i včetně cesty.”
Takže to máš podobně, jako říkají cyklisti – neexistuje zima, jen špatně oblečený cyklista?
“Mám to přesně tak. A mimochodem v zimě jezdím i na kole. Každý den do práce.“
Když se ale od freezy Nechra vrátíme se k původnímu tématu. Radek je v tomto asi typickým zastáncem větrné evoluce. Do roku 2007 jezdí výhradně na windsurfu. Po nákupu nového vybavení se do roku 2020 věnuje výhradně kitu. A teď se to stane – objevuje se na scéně wing a Radek začíná kombinovat všechny tři disciplíny. “Je to snadné. S wingem přejezdíš díry ve větru a poryvy vyvlaješ. Vystačíš si s jednou až dvěma velikostma. U kitu taky se dvěma. U windsurfu tak se třema.” Během roku si kromě jednorázových výpadů na Nechra rezervuje čtyři termíny vzahraničí. “Většinou vyrážím s obytkou do Francie nebo Dánska. Pravda, nejsou to úplně teplé oblasti (k tomuto se v závěru vrátíme), ale baví mě tamější vítr a vlny. V zimě pak dávám destinace typu Kapverdy. Do takového místa už jsem samozřejmě limitován možnostmi zavazadla, volba pak padá na kitové a wingové sety. Záleží i dle místa a doby. Co mě začíná superbavit je, jak to nazvat, wingwaving? Nebo Wingwaving? Úžasný pocit dostat se na vlny, vyvlát a pak si dát třeba minutu dlouhé vlny.” Pravdou je, že právě tento způsob užití si našel své místo pod sluncem, letos se odehrálo v Salu na Kapverdech jeho první Mistrovství světa.
https://www.sail-world.com/news/259723/GWA-Wingfoil-World-Cup-unveils-new-Wave-discipline
Rychlostní disiplína má vlastní Světový pohár a Mistrovství světa již od roku 2020 a hovoří se o něm i jako o kandidátském sportu na Olympijské hry 2032. “Osobně jsem nikdy neměl závodní ambice. Nevyhovuje mi tolik lidí na jednom místě, mám raději svobodu pohybu. A taky během závodních víkendů nikdy nefouká.” Přestože jde o rozdílné sporty a zcela odlišné produkty, potvrdila se domněnka, že například výroby kitů se ujmou některé etablované značky plachet pro windsurfy. Stejně tak wingy vyrábí celá řada kiteproducentů, nicméně naší diskusi Radek Mezera uzavírá, “vždy jsem jezdil kity Duotone. Člověk asi inklinuje k tomu být loajální značce, je pak snažší přechod na nové vybavení, je to něco, co zná. Pár sezón zpátky jsem si zkusil draka of Fone a značku si oblíbil. Přetrhl jsem tak onu pověstnou loajalitu a přešel poprvé v životě k jiné značce. S úlevou ale můžu říct, že nyní už opět jsem loajální, kompletně jsem přezbrojil i kite i wingy na efjednotku.”
A co z toho vyplývá? Současný svět nabízí nepřeberné množství zábavy pro ridery všech možných sportovních disciplín. S trochou nadsázky nikdy nebylo tolik příležitostí k aktivnímu trávení času u vody. Člověk jakéhokoli věku, schopností, zdatnosti a ambicí si má možnost najít své uplatnění. Redakční doporučení jako závěr tohoto článku? Vyražte i mimo teplé destinace! Možná když vykročíte do diskomfortu, čekají vás nové výzvy. Destinace, příběhy a zážitky.
Sledujte nás